RECENZE: Na Afriku zapomeň
Na Afriku zapomeň: Vladana Gomes Adolfo
Veronika Černucká
Vladana odmalička snila o životě v Africe. Přitahovali ji exotičtí muži, a když jednoho takového potkala, okamžitě se do něj zamilovala. Jejich vztah vadil mnoha lidem, a když se Vladana rozhodla odstěhovat do Angoly, nejen její nejbližší si ťukali na čelo.
Vladana Gomes Adolfo se narodila v Ostravě, kde vystudovala Střední zahradnickou školu a vychovala dvě dcery. Pracovala jako inzertní poradkyně v médiích a jako fotografka na volné noze. Vždycky ji lákala Afrika, proto si v Ostravě otevřela Afro kavárnu. Ve třiceti osmi letech odešla do Prahy, kde poznala svého budoucího manžela. Jak to bylo dál? To se dozvíte z autobiografické knihy "Na Afriku zapomeň", kterou v těchto dnech vydává nakladatelství Alpress.
Vypravěčkou a zároveň hlavní hrdinkou knihy je Vladana. Na první pohled obyčejná ženská, jakých jsou kolem nás mraky. Chodila do práce, starala se o své dvě dcery a v pohodě vycházela s manželem. Už dávno zapomněla na to, že kdysi snila o něčem jiném. O africkém slunci a muži s pokožkou jako čokoláda. Kdysi bylo něco takového nemožné, protože vyrůstala v komunistickém Československu, a později nebyl čas ani příležitost. Vladana v Praze navštěvovala exotické kavárny, kde se jednoho dne seznámila s budoucím manželem.
Ale nepředbíhejme. Když ji sympatický Afričan oslovil, zprvu nechápala, co na ní vidí. Nikdy se nepovažovala za krasavici a sama sebe řadila mezi usedlé dámy středního věku. Z toho, co brala jako krátkodobý románek, se vyklubal vztah, jaký jí můžeme závidět. Jistěže se to neobešlo bez problémů. Všichni ji varovali, a když se rozhodla, že se odstěhuje, byli doslova zděšení. Upřímně řečeno, ani Vladana si nebyla jistá, zda dělá dobře. Někteří jí házeli klacky pod nohy, neuměla si představit, co bude v Angole dělat, a neměla představu o tom, s jakými lidmi se tam bude stýkat.
"Na Afriku zapomeň" není pohádka ani romantická oddechovka. Je to místy brutální a hodně upřímný příběh o ženě, která všechno vsadila na muže, kterého sotva znala. Do vztahu i do života v cizí zemi se vrhla po hlavě a bez příkras se vám svěří se vším, co se jí přihodilo. Vladana sice není profesionální spisovatelka, ale okamžitě si vás získá a vy jí budete viset na rtech. To, co mě bavilo nejvíc, byly pasáže popisující běžný život v Angole. Vladana se rozhodla vyrábět a prodávat přírodní kosmetiku, což bylo poměrně odvážné rozhodnutí. Některé epizody jsou bolestné, ale i tak se o ně s vámi podělí. Ačkoliv ona sama se nepovažuje za vzor pro ostatní, nejspíš ji tak budeme vnímat. Zpočátku se možná chovala bláhově, ale kdo nic neriskuje, nic nemá, že?
"Na Afriku zapomeň" se čte jako román a knihu ocení všichni, kteří mají rádi nezávislé a silné hrdinky. A je docela možné, že vás kniha nakopne k tomu, abyste věřili ve své sny a udělali něco, co by od vás nikdo nečekal. Vladana je skvělý příklad toho, že když se chce, všechno jde. Věřím, že by se dokázala prosadit i bez muže po svém boku. Proč? Protože si věřila a vykašlala se na předsudky. Nenechala se svázat, roztáhla křídla a letěla. Vám přeji příjemné čtení a Vladaně Gomes Adolfo hodně úspěchů v soukromém i profesním životě.