RECENZE: Myší díra

Myší díra: Simona Votyová

Veronika Černucká

V tom domě žije několik různých osob. Znají se jen od vidění a nikdo z nich netouží po přítomnosti druhého. Jenomže ... V jednu chvíli se životy všech protnou. Co bude následovat?

Česká spisovatelka Simona Votyová má na svém kontě několik knih. Převládají romány pro ženy a knížky určené nejmenším čtenářům. Votyová působila jako reportérka zpravodajství, a kromě toho přispívala do několika časopisů. V současné době se věnuje psaní a dětským hudebním projektům. Aktuální román "Myší díra" vyšel v nakladatelství Bourdon. Pokud hledáte ideální knižní dárek pod vánoční stromeček, myslím, že jste ho právě našli.

"Myší díra" je román složený z příběhů několika sousedů, kteří se dosud míjeli ve výtahu a kteří, upřímně řečeno, neměli zájem o navázání kontaktu. Ostatně, kdo by se divil? Axel je podivný ušmudlaný chlapeček, který koktá tak, že nedokáže dát dohromady souvislou větu. Jeho máma se po smrti manžela uzavřela do sebe a celé dny tráví v posteli. Dědek plesnivej je bručoun, kterého nemá ráda ani vlastní rodina. Jolana nemá děti a jediné, co ji zajímá, je kariéra. Pětadvacetiletý Cyril je posedlý čistotou a sexem na záchodcích v baru. A potom je tu ještě někdo.

Někdo, kdo o obyvatelích domu ví naprosto všechno. Tenhle někdo je vševědoucí vypravěč a zároveň někdo, díky komu se budete dobře bavit. Oceňuji autorčin jedinečný a lehce jízlivý humor, který si okamžitě zamilujete. Autorka dokáže být cynická, ale zároveň má pochopení pro všechno lidské a "Myší díra" dýchá neuvěřitelnou člověčinou. Ačkoliv ne všechno je tady zalité sluncem a některé scény jsou dost drsné, "Myší díra" je typický vánoční příběh, co vám vykouzlí úsměv na tváři. Svým pojetím připomíná pohádku a mně se neustále vnucuje srovnání s "Alchymistou".

Dějové linie jsou originální a všechny postavy vás budou neustále překvapovat. Něco možná uhádnete, ale věřte mi, že to vůbec není na škodu. Naopak. Díky tomu se na Simonu Votyovou naladíte a pocítíte souznění. Budiž jí připočteno k dobru, že se nepokoušela o takzvanou vysokou literaturu, ale psala o tom, co má odkoukané a odžité. Díky tomu jí uvěříte každé slovo a budete mít pocit, že je vaší kamarádkou. S emocemi budete jako na houpačce a přiznám se, že jsem mnohdy měla v očích slzy. "Myší díra" je o vztazích a o tom, co z nás dělá lidi.

Simona Votyová se nevyhýbá patosu, ale ani na chvíli nesklouzne ke kýči. To, co jí sedí nejvíc, jsou vykolejené postavy. Hysterickou Jolanu si budete doslova užívat, ačkoliv její okolí to vidí jinak. Nevím, která z postav vám bude nejsympatičtější, ale troufám si tvrdit, že to budou ti, kteří by měli patřit mezi záporáky. Všem do jednoho budete držet palce a budete jim přát, aby našli smysl života. Tajemný vypravěč odlehčí atmosféru a vy si uvědomíte, jak očistný může být smích a životní nadhled. Simona Votyová si dokáže udělat legraci sama ze sebe a mně je jasné, že si psaní "Myší díry" užívala. Díky tomu si vy užijete její čtení.