RECENZE: Spravedlivá pistole

28.12.2017

Spravedlivá pistole: Jaroslav Velinský

Veronika Černucká

Josífek Smetana je bohémský malíř se slabostí pro opačné pohlaví. Gréta Hornová je atraktivní sochařka trávící většinu času na hřbitovech. Padesátník Augustin Veliký se toho času nachází v důchodu, protože byl kvůli své proříznuté puse donucen odejít od kriminálky. Tahle svérázná trojice spojí své síly, aby vyřešila několik zločinů v trampské osadě Spravedlivá pistole.

Český spisovatel Jaroslav Velinský (1932 - 2012) vystřídal různá povolání, aby se v šedesátých letech minulého století vrhl na dráhu spisovatele. Na svém kontě má řadu románů a novel v žánru sci-fi a detektivky. Jako detektivkář vzhlížel k takzvané americké drsné škole, ale jeho "Spravedlivá pistole" připomíná spíše anglické detektivní hádanky, v nichž se hodně konverzuje a dedukuje. Pokud se zajímáte o hudbu, potom nejspíš víte, že Jaroslav Velinský měl coby písničkář přezdívku Kapitán Kid.

"Spravedlivá pistole" je autorova prvotina, kterou nyní vydává nakladatelství Mystery Press v podobě e-knihy. Práva k vydání poskytl autorův syn Frederik Velinský, jenž se zhostil doslovu, ve kterém vysvětluje, jak pohnutý byl osud tohoto rukopisu. Příběh se odehrává v šedesátých letech, a tak nepřekvapí, že do vydání i finální podoby zasahovali tehdejší cenzoři. Když mohl Velinský vydat svoji prvotinu znovu ve svobodné zemi, provedl několik výrazných zásahů do textu.

Z doslovu se dozvíte, co a proč se změnilo, a záleží jen na vás, zda dáte za pravdu nakladateli, který vycházel z původního rukopisu, anebo autorovi, který cítil, že by měl napsat košatější a mnohomluvnější román. Pravda je, že "Spravedlivá pistole" nemá více než dvě stě stránek, a že díky převaze rázných a kulometných dialogů by skvěle obstála jako rozhlasová hra. Velinský se nezdržoval zbytečnými popisy ani charakteristikami a poměrně surovým způsobem šel rovnou k věci, tedy ke zločinům a jejich řešení.

Věřte mi, že příběh zhltnete na jeden zátah a že budete nakladatele popohánět, aby už vydal další dobrodružství bývalého kriminalisty Augustina Velikého. Důvodů je hned několik. Starší čtenáři si nostalgicky připomenou staré časy, v nichž mladí nevysedávali u počítačů, ale vyráželi kempovat do přírody. Na milovníky záhad čeká parádní zápletka, která by fungovala i v moderním zahraničním krimi románu. Co se tohoto týče, autor zpracoval téma, které je dnes velmi aktuální a které je do jisté míry polemické.

To, co vás ale strhne nejvíc, je autorův styl vyprávění a jeho svébytný smysl pro humor. Velinský poznamenal, že jeho dialogy mají lehce pubertální ráz, ale myslím, že přesně tohle k žánru sedí a že by bylo pokrytecké tvářit se, že "Spravedlivá pistole" není příjemná a zábavná konverzačka v duchu klasických detektivek z třicátých let. Autorův styl je velmi originální, nápaditý a plný neologismů či neotřelých a vtipných přirovnání. Z každé věty je cítit, že Velinský měl smysl pro humor a že mu nebyla cizí ironie ani sebeironie.

Nijak mu nečiní udělat si legraci ze svých hrdinů a metatextově ani z příběhu, ve kterém se právě pohybují. Protože jsme v detektivce, nechybí tu několik vražd, i když zpočátku to vypadá, že budeme mít co do činění s několika poměrně nevinnými záležitostmi. Doba, kdy se příběh odehrává, nemá na zápletku žádný vliv a je úplně jedno, zda víte, kdo byli esenbáci nebo co znamená ROH. Všechno vyplyne z kontextu a vy počítejte jen s nějakým tím "soudruhem". Augustin Veliký je nadto v nemilosti mocných a jeho slovní přestřelky s oficiálními vyšetřovateli jsou plné sarkasmu a jedovatostí.

Pokud máte rádi poctivé detektivky, potom by tato kniha neměla uniknout vaší pozornosti. Dějištěm příběhu je Liberecko a všechno vám tu bude připadat milé a důvěrně známé. Velinský dokáže skvěle ztvárnit všemožné postavy a postavičky a ze "Spravedlivé pistole" na vás paradoxně dýchne kouzlo první republiky. Jeho vyšetřovatelé nejsou žádní supermani, ale obyčejní a omylní lidé z masa a kostí, proto vám nebude dělat potíže se s nimi ztotožnit a občas i přimhouřit oko nad jejich slabostmi nebo trapasy.