RECENZE: Smrt prokletých

16.10.2017

Smrt prokletých: Katarína Holetzová

Veronika Černucká

Je malý, obtloustlý a jeho maďarský přízvuk je tak silný, že mu není rozumět. Na dálku udržuje jakýs takýs vztah, má zrzavou kštici a ženy o něj nezavadí pohledem. Kolegům je pro smích a jeho šéf na něj hledí s opovržením. Jmenuje se René Juhász a jeho úkolem je vypátrat vraha rituálních vražd.

Slovenská autorka Katarína Holetzová (1988) dlouhá léta přispívala do českých a slovenských médií, kde se věnovala hudební a literární publicistice. Poté dělala manažerku rockové skupině, začala přednášet na vysoké škole zaměřené na masmédia a kromě toho píše recenze na knihy. "Smrt prokletých" je její románový debut, ve kterém se jí povedlo skloubit thriller s krimi románem a klasickou detektivkou hádankou. Z textu je znát, že Holetzová obdivuje některé kolegy, a pokud si potrpíte na přirovnání, potom si představte příběh, který by dohromady napsali Jo Nesbo a Agatha Christe. Knihu u nás vydává nakladatelství XYZ.

Holetzová využila atraktivní kulisy zapadlé horské vísky Terovce, kde se zastavil čas. Celý svět žse nachází v jednadvacátém století, ale tady se žije jako ve středověku. Hrstka místních je neuvěřitelně konzervativní a s odporem se dívá na všechno, co není v souladu s jejich hodnotami. Obyvatelé Terovce si chtějí žít po svém a kromě rodiny je pro ně důležité i náboženství. Kdo se zpronevěřil starým hodnotám, ten je nepřítel, a nejhůře se tady vede rodině Krasňanů. Krasňanovi jsou odjakživa alkoholici a násilníci a jejich sousedé je už dávno vyloučili ze svého středu.

S první vraždou se setkáme už v první kapitole, kdy o život přijde jedna z příslušnic klanu. Opilá žena uhoří během pohanských slavností a vše nasvědčuje tomu, že jde o dílo někoho hodně zvrhlého. Případem se jako na potvoru musí zabývat René Juhász, který se ještě nesmířil s tím, že ho vyhodili z policejního prezidia. Přesun na západ na hranice s Českem bere jako potupu, s chutí se rýpe ve svých bolístkách a stěžuje si na všechno možné.

Autorce se povedly hned dvě věci, které si zaslouží zmínku. První je její geniální schopnost propojit minulost s přítomností. Díky tomu vznikl příběh, který připomíná historickou detektivku. Legendy a strašidelné pověsti se tu mísí se současnými událostmi a na povrch probublává nenávist stará stovky let. Nejenže si aktéři vidí až do ložnic, ale jejich vztahy jsou téměř incestní. Ve vsi funguje farář, ale téměř všichni dávají přednost pohanským zvykům svých prarodičů. Dějiště je opředené mnoha mýty a bestiální vraždy, ke kterým začne docházet, sem vpodstatě patří. To, co se tu děje, byste si neuměli představit ve městě, ale tady jsou hororové scény namístě.

Druhým skvělým tahem bylo vytvořit anti-hrdinu, který působí nechtěně směšně. René bere sám sebe velmi vážně, považuje se za experta na výpočetní techniku a ani na okamžik ho nenapadne, že jeho nabubřelost může působit komicky. V něčem je podobný Herculu Poirotovi a paradoxní je, že si tohohle ufňukance oblíbíte. René provádí jednu botu za druhou a to, co předvede v závěru knihy, nemá obdoby. Zápletky působí poměrně reálně a celý příběh je založený na důkladném policejním pátrání. René se svým kolegům plete pod nohy, a protože zásadně ignoruje rozkazy nadřízeného, čeká ho řada čtenářsky vděčných trapasů.

"Smrt prokletých" je důstojnou ukázkou toho, jak se u našich východních sousedů píšou detektivky. Pokud máte rádi napětí a nebojíte se duchařiny ani nechutných detailů vražd, v tom případě si rozhodně přijdete na své.

Knihu koupíte ZDE.