RECENZE: Pátá oběť

Pátá oběť: J. D. Barker

Veronika Černucká

Opičí vrah je nepolapitelný psychopat se zvráceným smyslem pro humor. Detektiv Sam Porter po něm pátrá už řadu let, ale stále ho nemůže chytit. Pomůže mu v pátrání vrahův deník? Anebo jde o promyšlený tah a krutý žert od vraha, který se sadisticky vyžívá v utrpení ostatních?

Američan J. D. Parker (1971) začínal jako novinář a redaktor. Ukázky ze svého debutového románu poslal Stephenu Kingovi, který ho nadšeně povzbuzoval při psaní. Barker má na svém kontě řadu úspěšných knih, přičemž největší ohlas zaznamenala "Čtvrtá opice". Knihu u nás v minulém roce vydalo nakladatelství Domino a určitě vás navnadí, že Jeffery Deaver o ní prohlásil, že je nádherně zvrácená. To samé platí o aktuální novince "Pátá oběť" z téhož nakladatelství.

Žánrově jde o thriller amerického střihu, přičemž na své si přijdou i milovníci klasických zápletek. Ačkoliv jsme zvyklí, že thrillerové série na sebe navazují jen velmi volně, v případě "Čtvrté opice" a "Páté oběti" to rozhodně neplatí. "Pátá oběť" vyloženě navazuje tam, kde skončila "Čtvrtá opice". V ní jsme se seznámili s rafinovaným a šíleným psychopatem "Opičím vrahem" a vlastně i s detektivem Samem Porterem. V osobním životě padesátníka Portera mezitím došlo k určitým změnám a zdá se, že se změnil i Opičí vrah.

Možná budete autora podezírat z určité přímočarosti, ale rozhodně ho nepodceňujte. Všechno dělá s dobrým úmyslem, a i toto má svůj důvod. Barker má svůj příběh pevně v rukách a vás si bude vodit jako loutku tam, kde vás chce mít. Jeho Opičí vrah působí na první pohled jako pomatená bestie, ale věřte, že i on má důvody pro všechno, co spáchá. A rozhodně toho nebude málo. V "Páté oběti" se vraždí jako na běžícím páse a čtení této knihy vyžaduje pevné nervy a silné žaludky.

Jediný, kdo tápe a je zcela mimo, je náš hlavní hrdina Sam Porter. Ten se přesouvá od jedné hrůzy k druhé, netuší, co se děje, a vlastně ani neví, komu může věřit. Díky tomu "Pátá oběť" připomíná temné a drsné horory ve stylu noir. Barker je důmyslný vypravěč a nebojím se říci, že je i lehce škodolibý. Hlavní detektivní zápletka románu je rafinovaná, šokující a promyšlená do nejmenších detailů. Díky tomu na vás čeká řada překvapení, která se budou stupňovat a vyústí ve velkolepé finále.

Autorův vypravěčský styl je v kontrastu k hrůzostrašným a krvavým scénám báječně civilní a obyčejný. Budete mít pocit, že vám příběh vypráví přítel, kterého důvěrně znáte. Barker si odpustil patos i velká gesta. To je sympatické a návykové stejně jako jeho hlavní hrdina. Autor originálním způsobem využil tematiku týraných dětí a je úžasné sledovat, jak dokáže proniknout do myslí narušených postav. Při čtení vám bude běhat mráz po zádech, protože tady máme co do činění se zlem v mnoha podobách.

"Pátá oběť" je brutální a chladnokrevná, ale přesto jí nechybí jistá nadsázka. J. D. Barker má na paměti, že píše thriller a že jeho hlavním úkolem je vás vyděsit, ale zároveň i pobavit. To se mu stoprocentně povedlo a fanoušci napínavých příběhů budou nadšení. Pokud jste si na jeho stylu vyprávění ještě nevypěstovali závislost, věřte mi, že nyní se tak stane. Sam Porter i Opičí vrah se vám dostanou pod kůži a vy budete hořet zvědavostí, abyste zjistili, co mezi těmi dvěma vlastně je. Co mají společného a kdo z nich bude mít poslední slovo?