RECENZE: Kniha zvláštních nových věcí

Kniha zvláštních nových věcí: Michel Faber

Veronika Černucká

Společenský román? Psychologický thriller? Sci-fi? Náboženský traktát? To vše a ještě něco víc je "Kniha zvláštních nových věcí". Příběh je to inteligentní, jímavý a zatraceně dobře napsaný. Michel Faber opět dokázal, že umí přijít s originálním tématem, které se nějakým způsobem týká každého čtenáře.

Angličan Michel Faber (1960) se narodil v Holandsku, jako dítě se s rodiči přestěhoval do Austrálie a nyní žije se svou druhou manželkou ve Velké Británii. Faber vyzkoušel různá povolání a své první literární pokusy psal pouze do šuplíku. Vše se změnilo ve chvíli, kdy jeho žena poslala jednu z povídek do soutěže. Povídka zaujala a v roce 1999 vyšla sbírka povídek "Někdy prostě prší". Kniha získala prestižní cenu určenou prvotinám a od té doby autorova sláva jen stoupá.

Pokud bych o Faberovi jako autorovi měla říct pouze jednu jedinou věc, pak bych musela zmínit to, že rozhodně není konzervativní. Své psaní bere jako hru, a i když zpracovává aktuální či ožehavá témata, nečekejte od něj knihu, která by se dala jednoduše zařadit do nějaké škatulky. "Kniha zvláštních nových věcí" si vypůjčila schémata a motivy z různých žánrů, ale řekla bych, že je nemožné označit ji "pouze" jako sci-fi. Ano, děj se z větší části odehrává na cizí planetě mezi mimozemšťany, ale technické vynálezy se tu zmiňují jen okrajově.

"Kniha zvláštních nových věcí" je moderní zpracování odvěkého příběhu o putování hlavního hrdiny, který se snaží najít smysl života a své místo ve světě (tento pojem zde berte s rezervou). Třiatřicetiletý Peter Leigh je úplně obyčejný muž, který díky víře v Boha docílil smíření sám se sebou, se svou minulostí i se svými blízkými. My se s ním poprvé setkáváme ve chvíli, kdy ho jeho žena Bea odváží na letiště, aby odcestoval do Ameriky a poté se stal misionářem na cizí planetě.

Peter a Bea jsou hluboce věřící lidé, kteří tvrdí, že všichni jsme z podstaty dobří. I Bea se hlásila na manželovu misi, ale nebyla vybrána. Faber postupně odkrývá tajemství spojená s misí a odpovídá na všechny vaše (i Peterovy) otázky. Některé scény mají hororový nádech, jiné jsou úsměvné a hodně pasáží zabrousí do filozofie, ale definovat žánr je opravdu těžké. Peter cestuje spolu se třemi specialisty, a protože jde o chlápky, co si neberou servítky, tyto kapitoly jsou příjemně přízemní. Něco vás nejspíš pohorší, některé hlášky budou už přes čáru, ale to všechno sem patří jako kontrast k hloubavým myšlenkám o ekologii, cizích civilizacích a naší planetě.

Peter se sbližuje se svými kolegy, pokouší se proniknout mezi domorodce a každý den píše své milované manželce. Život na cizí planetě je pro někoho náročný, někdo z něj začíná šílet a i Peter má co dělat, aby si zvykl. Jeho jednání je ovlivněné vírou v Boha a k nejlepším patří pasáže, ve kterých se Peter snaží svou lásku k Bohu předat mimozemšťanům. "Kniha zvláštních nových věcí", jak mimozemšťané nazývají Bibli, je příběhem o naději, o lásce i o přátelství. Ne všechno je tady optimistické, ale díky tomu působí příběh velmi reálně.

O vyznění knihy můžeme polemizovat a záleží pouze na vašem naturelu. Někdo může z knihy cítit varování před zneužíváním naší planety, někdo si z příběhu vytáhne neochvějnou víru v zázraky a někoho dojme lidskost, která dřímá i v bytostech, které de facto lidmi nejsou. Faber je mnohoznačný, jeho kniha je plná symbolů a alegorií, a když se nad ní poctivě zamyslíte, uvědomíte si, že není o mimozemšťanech, ale o každém z nás.

Knihu vydalo nakladatelství Kniha Zlín.